Sraz bývalé třídy

12. července 2012 v 12:49 | *Geminy* |  Můj svět
Tolik keců, že se nesejdeme, že nikdo nepřijde a .... taky, že se jim to vyplnilo. Přitom ti co měli hromadu řečí o tom, jak jsme na prd, že nejsme kolektiv, a že se chtějí sejít, vidět se a bla bla bla, tak tihle nepřišli. Mmm zajímavé, přitom byli nedočkavý a dotěrní jak malý rozmazlený děti. Na druhou stranu (ačkoliv to vyzní hnusně, je to tak) jsem ráda, že jsme se sešli jen my, SEDMIČKA. Jo, bylo nás jen sedm, vlastně přišli ty lidi, kteří vždycky přijdou, když se něco koná a plánuje. Sraz byl v parku na lavičce hned kousek od základy. Myslela jsem, že jdu pozdě a taky mě zachvátily obavy, jestli myseli zrovna tenhle park :D. Nebyla jsem poslední, naštěstí, ale stejně znají moji "dochvilnost". Zašli jsme si sednout do kinokavárny a hoďku poseděli. V duchu jsem si říkala, kdy už tohle skončí. Cítila jsem se divně, jediný kdo mluvil byly hoky. Chvilkama jsem si myslela, co se to snima stalo, to fakt řeší jenom drby. Jedna jak humpolačku, druhá jak lehká diva a třetí jak Barbie. Chtěla jsem se smát na celé kolo, jaký má realita smysl pro humor. Ale! Ono se to pak zlepšilo, zase sem v nich viděla ty starý fajn holky. Na chvíli jsem zauvažovala, jak jsem se asi změnila já, jsem ještě větší suchar než jsem byla? Vyprávěla jsem co se událo za poslední rok v mém životě a jediné co jsem vycítila, byl nezájem, nenechali mě dopluvit, skákali do řeči, Opět jsem si položila otázku, zda tak nudná a nezajímává. Možná má mamka pravdu, měla bych se víc střetávat s lidmi, naladit se na stejnou vlnu, ale co když mě stáhnou sebou? Udělat si srandu, vymyslet nějakou kravinu není tak těžký, jen kde končí hranice. Zábavy a kdy začíná zábava, která se rychle mění v průser? Tak jsme tam tak seděli a vesměs mlčeli. Nakonec jsme se shodli, že zajdeme k vietnamcům koupit pití, brombůrky a párky a zajdem k R. na zahradu. To bylo nejlepší rozhodnutí. Užili jsem si to víc, než na rozlučce, kde nás bylo víc. Kolem devátý jsme šli zpátky do města, projít se potkali jsme lidi, který jak jinak neznám :D. Chvilku pobyli a kolem jedáctý se šlo dom.

Bylo to lepší než jsem čekala, nejdříve jsem z toho měla špatný mocit jako kdyby to mělo zkončit katostrofou, ale realita umí řekvapit :)



Aby jsme se dostali k zahradě šli jsme kolem vodotrysků, kde mají stánek vietnamci, jejich klouček si hrál s bublinkami a R. se musela připojit :D. Je jasný,že ta bude mít rodinu nejmíň o 4 dětech :).





Á naše sedmička :)



s K.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elevanse Elevanse | Web | 23. července 2012 v 21:12 | Reagovat

Musím ti říct, že tě dost obdivuju, že jsi vůbec na tu slučku šla. :) Taky bych se tam cítila nepříjemně, kdyby se ostatní chovali tak arogantně a přehnaně sebevědomě, ale je dobrý, že se nakonec ukázalo, že jsou to pořád oni, jak si je znala dřív. :) Nejspíš to bylo ze začátku, jak jste nebyli rozpovídaní a nebyli jste v "oné náladě", která se většinou dostává až po delší době (někdy až po troše alkoholu ;)) Fotky jsou moc pěkný, máš nádherný šaty, moc se mi líbí. :) Je vidět, že jste si to přeci jen užili, a tak to má být. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama