Lyžování v rakouských Alpách

5. března 2012 v 16:57 | *Geminy* |  Můj svět
Konečně jsem se vrátila z hor. Celkový pobyt byl pro mě jako pro začátečníka na lyžích dost náročný, ale přeci bych se jen vrátila, komu by se chtělo trávit celé dny ve škole. Dneska jsem si uvědomila, že za to jak se cítím může škola. Strašná nechuť ke všemu co se v ní děje, žádná motivace, dobrý pocit z dobře vykonané práce, či chtivost po novém vědění. NIC. Navíc i an učitelích je znát, že to co dělají je samotné nebaví nebo aspoň nemají talent, poslat své znalosti dál. Co už vraťme se zpátky k horám.



Škoda, že jsme nejali jako třída. V autobuse jsem tam i na zpáteční cestu seděla s A. Ty moje dlouhý nohy se prostě do žádného autobusu nevejdou. Den odjezdu jsme šli ještě do školy a večer kolem desáté hodiny jsme odjížděli do Rakouska. Cesta trvala dlouho, ale zkrátili jsme si ji koukáním na filmy. Ani si nepamatuju jaké nám řidič pustil, vím jen, že a zpáteční cestu jsme shlédli tři a ty si pamatuju. Ex-manželka za odměnu, Výměna a Muži v naději. Jelo nás celkem přes padesát, myslím. Jel i náš pan ředitel a jeho dcera se svým přítelem, zdravotnice se svým přítelem, jedna holka se svým přítelem (tihle dva měli na starost snowboardisty), profesorky na tělocvik a s jednou z nich jel i její manžel a vnuk. Po příjezdu jsme hodili tašky na pokoje, převlékli se do lyžařské výstroje a jelo se. No samozřejmě, že jsem hned po prvním sjezdu z miny kopečku spadla, naštěstí za mnou jela ředitelova dcera. Celé dopoledne prvního dne mě učila základy, naučila jsem se vyjet kotvou (či co to je) nahoru na malý svah a zase dolů, taky jsem se naučila jak-štak brzdit. Říkala jsem si, jestli takhle bude vypadat celý týden, ta budu happy, žádnej stres, všechno se hezky naučím. Houbelec. Všichni jsme byli rozděleni do čtyř skupin podle toho, jak jsme se předvedli na lyžích. Po obědě jsem se připojila ke své skupince, kde všichni uměli perfektně lyžovat i když byli ve skupince začátečníků. To rozdělení bylo vážně hrozné, nedomyšlené. Naši skupinku vedl pan ředitel. Vytáhl mě na svah, který jsem sotva sjela a tak další den jsem se učila jeden způsob jízdy, díky němuž jsem mohla ustát prudký sjezd z kopce. Celý lyžařský kurz jsem jezdila v pluhu a byla jsem za něj vděčná. Měla jsem pučené lyže, které byly určeny pro profesionální lyžaře i ten pán, který mi je seřizoval říkal, že jsou pro začátečníka moc rychlé. Taky, že byly. Při každém sjezdu jsem si mumlala Bože, Bože, Bože, Bože a střídala jsem to se slovem pluh, pluh, udržuj si pluh. Večery byly super, akorát jsem byla tak unavená, že jsem usla jako první. Svahy jsem nedokázala sjet celé v kuse, díky poloze pluh jsem měla stále pokrčené nohy špičky lyží k sobě a paty co nejdále od sebe. Po pár metrech jízdy a snažení udělat nejdelší rozestup mezi zatáčkami, mě strašně bolely nohy. Svou skupinu jsem zdržovala, bylo mi hrozně. Když jsem snažila jet rychle, ujelo mi to a spadla jsem, pády mi nevadily, jen jsem se nedokázala z těch lyží zvednout, pořád mi to ujíždělo, docházely mi síly. Aspoň jsem se při výjezdu lanovkou kochala pohledem na překrásné Alpy, které ve mě vyvolaly hřejivý a šťastný pocit, který zmizel vzápětí, kdy jsme byli na hoře a chystali jsme se sjet dolů. Taky jsem jednu lyži nechala na stupínku na lanové sedačce, takže když se zvedala obruč, která vás chránila před pádem dolů, spadla jsem a shodila jsem vedle sebe hezkého snowboardistu, omluvila jsem se mu slovem sorry. Neustále mi ředitel otloukal o hlavu, že bych měla jet rychleji, jsem přeci mladá a mělo by to být na té jízdě znát. Jo ,když jsem se o to pokusila, málem jsem skončila v lese hlavou ve stromě. To jsem taky dostala vybadáno, že se mám držet svahu a nesjíždět z něho, dala jsem si pěkně do hlavy, při pádu to se mnou tolik škublo. Když jsem to vyprávěla mamce, ptala se, jestli mi nebylo blbě, nevím jestli to bylo ten den, ale jeden den mi blbě bylo. Prý to mohlo být z toho pádu, kdy jsem díky pádu mohla utrpět malý otřes mozku. Předposlední dva dny byly nejlepší. Odpoledne jsme strávili ve městě Lienz. Takové malé město, skoro jako to naše, a měli tam totálně všechno, NY, Orsay, Vogele, Takko, Vero moda, CA, HM, butiky, Spar, všechno. Škoda, že jsme tam nemohli strávit více času, tři hoďky ani ne byly málo. Ve čtvrt na pět jsme museli stát kabinkové lanovky, která nás měla vyvézt zpět k horám. Další odpoledne jsme šli přes Lienz na opačnou stranu hor na svah, kde se jezdí světové poháry či co, jeli jsme se projed na bobové dráze. Musela jsem jet i po druhé, nejdříve jsem se bála, hlavně jsem nevěděla jak brzdit jestli to vůbec bude fungovat, ale nakonec jsem jeli tak, že jsem ty brzdy i nepotřebovaly :D. Akorát jsem doháněly ty před námi, takže jsme brzdit musely. Na zpáteční cestu jsme se zdrželi na hoďku ve městě. Ach jo, měla jsem si koupit ten svetr v NY :/. Bílej s krajkou na zádech. V pátek se ještě konal slalom mezi pensiony, kde se účastnili i naši lyžaři. A v sobotu ve tři hodiny jsme vyjížděli domů jsme přijeli kolem druhé ráno. Celou neděli jsem prospala :D Zapoměla bych zmínit jídlo. Jo to bylo. Snídaně třupky s mlékem, vločky s jogurtem, čertsvé hosky s nutelou, máslem, marmeládou nebo plátkovým sýrem, šunkou, čaj, káva, šťáva. K obědu polévka (mňam ty byly nejlepší), zeleninový salát se zálivkou (podle výběru), hlavní jídlo, k večeři polévka hlavní jídlo a sladký dezert.

PS: Potom přidám fotky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elevanse Elevanse | Web | 8. března 2012 v 18:29 | Reagovat

Zkus třeba čerpat motivaci jinde než ve škole. :)) Máme to podobně..
Bože :DD Tak to je dobrý, ty jedeš poprvé na lyžích a máš super profesionální lyže :D Ale aspoň sis trochu zajezdila a příště už to bude pro tebe brnkačka :) Jo přesně, krásný výhledy mám na lyžování nejraději. :) A kord ještě v Alpách, to muselo být úžasné. :)
Ale tak přeci jenom sis to užila. :) Závidím Ti. Já akorát pojedu příští víkend na Šumavu a to se nedá srovnávat. :)

2 ~ MiMi ~ ~ MiMi ~ | Web | 9. března 2012 v 10:48 | Reagovat

:) V Alpách je krásně, obzvlášť když vyjde počasí :) Tak to ste měli blbě rozdělené ale pokud si začátečník musím tě pochválit , že si ty kopce sjela ikdyž třeba s pádem :) Já tam přijela v neděli a zpátky se vrátila včera takže tam sme se určitě nepotkali :D A navíc sme byli ubytovaní ve městě Döbriach :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama