Potřebuju popostrčit

12. září 2011 v 20:23 | *Geminy* |  Emoce
Mě je jedno co si lidé myslí, ale musím se snimi srovnávat :/. Proč dělat danou věc, když je v ní někdo lepší a tu samou věc dělá dalších tisíc lidí. To je přeci ztráta času ne ? Protože i když dělají to samé, vždycky je to něčím odlišné, už tou osobou, která tu věc vykonává. Prootže ty v ní můžeš být lepší, nabít dneš toho víc, ... ( kdo to řekl ? Mý nejlpší a nejmlilovanější přátelé - Mý rodiče.) Proč někdo už od svých 5 let vý čím chce být ? Všichni mý vrstevníci mají nějaké zájmy a já ani pořádně nevím, zda ty co pokládám za "moje zájmy" se dají nazývat mými hobby. Nejradši bych s vyzkoušela všechno Ale. Ano je tu opět ale, jako vždy při mém rozhodování. 1. Mám na to ?. 2. Ne nechci aby šli peníze, které jsou sakra potřeba, na moje rozmary a sny. Možná to v budoucnu pomůže při rozhodování, ale... 3. Co když mě kolektvi v tom kroužku nevezme. 4. Půjde mi to ? Víte já boj vzdám ještě před tím než ho začnu, co se týče mě. Když mám bojovat za někoho koho mám fakt ráda, tak to se snažím, ale někdy to hold nejde. Potřebuju někoho kdo mě popostrčí, někoho kdo má podobné zájmy. Né někoho, kdo mi to bude rozmlouvat a utvrzovat v tom, že k takovým věcem musím mít předpoklady. Ani zajistém, ale ten komu na vás záleží, by vám měl pomoci ne ? Život a prožité události nás velmi učí a mění náš názor a pohledy na různé věci. Otevírají nám další dveře a mi věc začínáme vidět z dalšího úhlu. Já se zatím citím stále v dysharmonii. Už ani nevým co je dobré a co zlé, kdo je přítel a kdo ne, co vlastně chci ? Proč se z toho nedokážu vypsat, vypovídat ani vykřičet. Vše mě to žere za živa, vysává to ze mě energii a ten malý kousek optimismu. Proč - je - to - tak - těžké ! Jakmile začnu mluvit o sobě o tom co mě trápí, což kolikrát ani pořádně nevím, či mi začně někdo říkat jak se asi cítím, či mi dokola opakuje otázku co se děje, proč ... Pláču, pláču a pláču. ani nevím proč, když to co říkají nemusí být pravda a třeba cítím úplně něco jiného, jen to slovy nedokážu vyjádřit. No mám na svém "kontě" pár věcí, které jsme nikdy nědělala a asi ani dělat nebudu. Přespání u kamarádky, babinec se vším všudy ( časáky, popcorn s filmem, beauty,...), fotky s mými kámoškami ( které ani nemám) na fb, stanování s přáteli, výlety s partou,...... Jo moje druhé já, které se projeví jednou za uherjskej rok, by bezmyšlenkovitě všechno zorganizovalo a udělalo. ale tohle já musí o všem přemýšlet zhodnoti pro a proto a už to, že bych to měla navrhnout těm dotyčným, u kterých stejně vím (domnívám se), že by to odmítli. Navíc mám pár zkušeností s tím, jak okolí přijmá moje nápady. Za prvé buď se dozvím, že jsou trapné a nebo, že by se to mohlo udělat, ale to mi ještě neřeknou, že beze mě, no a oni/ony si to udělaj mezi sebou a pak to před míma ušima vyprávějí, jak si to stráááášně užili. Díky těmto pádům, zdali se to tak dává nazývat, rostou moje sny a nápady, jenže k uskutečnění potřebuju krůček, potporu a nějaká kouzelná slůvka, která by mi dodala sbevědomí :/. Strašně mě mrzí, že moje milé blogerky jsou tak daleko :(.

OK tak to bylo takové vypsání se ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama