"Chci Být Stár" Můj dřívější,každodení život

6. dubna 2010 v 17:14 | -WeUn- |  ''Chi Být Stár''
Název: ''Chi Být Stár''
Kapitola: Můj dřívější,každodení život
K týhle kapitole to bude asi všechno nevím, zatím je to asi nejdelší část =)


Když se to tak veme,vždycky jsem si myslela, že můj život je jedna velká nuda. Určitě ho mají ostatní kámoši zábavněší něž já. I když mám víc poviností ( vlastně ani ne), rodiče jsou pořád na mě hodní. Kdežto, když slyším od kámošů, jak si stěžují na své rodiče, kteří jim dali třeba zaracha,nepustili ven, uvědomuju si poslední dobou plno věcí. S kámoškama nechodíme poslední 2 nebo 3 roky spolu ven, mají své další kamarády, občas mi připadá, že mě maj jen tak na pokec, když se zrovna nudí. Více času trávím doma u knížek, seriálů, internetu, vymýšlím různé nové věci a přemýšlím. Moje téma k přemýšlení jsou většinou důležitá, jako třeba láska, hádky, rozvody, politika, svět, války, je toho hodně. Mých nápadů je plnovšechny bych chtěla zrealizovat -  chci kapelu,fotit profesionální fotky , mít úspěšný blog, napsat příběh, který by si přečetl každý, pomoc lidem, kteří to opravdu potřebují. Nevím proč, ale mí kamarádi na to moc nejsou, což je škoda, chtěla bych mít takovou kámošku, se  kterou bych trávila nějakej ten čas, jako ostatní holky v Český Republice. Učit se spolu, mít mejdan, jít na nákupy. Ale dnes ?... Dokud jsme byli malý, tak jsme si všichni spolu hráli a teť ?.. Teť jen záleží, jak moc jste zajímavý, kolik máte kamarádu, aby vás taky seznámili s dalšíma a vy mohli vymetet mejdany,  poznat třeba kluka, ze kterýho se nakonec vyklube sukničkář. To je svět co ?.. Divýte se kolik témat a odpovědí vymyslím ?.. Opravdu je toho hodně, stačí jen myslet, zodpovdět si pár otázek, který jsou důležitý a je to v poho. Zrovna minulí týden, jsem to nevydržela a rozplakala jsem se, bylo toho na mě moc. Věděla jsem, že rodiče toho mají hodně oba mají 2 práce a ani z jedý nemají dost pěněz na to, aby jsme třeba jeli na pěknou dovolenou. Vím, že by mi chtěli koupit všechno, notebook, krásný oblečení, atd... Nato, že jsem módní ikonou holek ve škole, by to stejnak chtělo stylovější oblečení. Prostě jsem to nevydžela, plakala jsem mamka byla akorát na mě husná, ptala se proč zas bulím, co zas řekla. Doufá, že to neni kvůli tomu, že mi řekla, ať uklidím stůl atd.. Mě to nevadí, že to mám uklidit, ale to, že když to uklidím je to zas špatně.Když něco udělám, tak odpovět zní, toje sice hezký, že jsi to uklidila, ale mohla si rovnou vitřít a to, když přijdou z práce hned na nás křičí. =(... Já jsem taky na ně hnusná oto mě to mrzelo víc, neschodnem se všichni na den, kdy máme všichni skvělou náladu. Na vzájem si jí kazíme. Tohle jsem si pořád opakovala v hlavě nemohla jsem nic říct, protože to nešla s každým slovem, který jsem chtěla říc a s tím co jsem si uvědomovala, jse se víc a víc rozbečela. Nakonec jsem to všechno ze sebe vysypala, maminka uznala, že mám pavdu a objali jsem se =). Vždycky vím, že i na ně je toho moc a když vidím, že fakt nemůžou udělám to za ně, ale taky jsem jen dítě a chi mít volný čas. Ráda pomůžu, ale nebudu se pořád ptát. Kdyby tak šlo propojit minulost s budoucností. Dřív to bylo jiný, nebyla krize,bylo víc času, peněz a všeho.S rodiči jsem každ rok jezdili k moři, kupovali jsme si různý věci i mimo narozky, svátek, velikonoce, vánoce a mimo toho kdy jsem co potřebovali. Tohle období je fat smutný. Jak peněžně tak i jak to říct, normálně. S bráchou se pereme a hádám pořád, někdy  (vyjmečně :D) si spolu hrajem a povídáme. Mě jen prostě štve, že když je práce, kterou si máme rozdělit všechno připadne na mě. Neumíme se spolu domluvit, pořád si totiž myslí, že když to rozdělím já, bude toho mít víc, ale tak to fakt není (záleží jak se cítím) prostě fifty fifty. Pomůže, až když je  mámě neo tátovi špatně. Když nemám problém doma,ani bych to tak nenazvala,protože s rodičema se nehádáme, všechno si řekneme rovnou a v tom se mí rodiče odlišují od těch, který znám. Naše rodina je už taková ;) Tak problém mezi kamarádkama, někdy se radši bavím s klukama, jsou lepší, je s nima sranda a jsou akčnější, zas jakej typ kluka. To zas je vina na mí straně, že na ně nemám čas, atd.. Sem člověk,který říká ohledně toho jak se člověk chová, pravdu. Je to sice hnusný, ale lepší než si hrát na falešný kamarády.Je období,kdy jsme chodili každý pátek ven a je období, kdy se vidíme pouze ve škole,protože jim to takhle stačí. Odpovědi na mé stěžování jsou :,, Vidíme se ve škole,mám taky své kamarády, kteří na tuhle školu nechodí a chi se s nima vidět" nebo ,, Kdy ti to tak vadí, tak si najdi své kamarády, třeba na netu". Ptáte se proč se jim nevnutím, nechci být za vtěrku a nemám to ráda, nechci být pomlouvaná =( Někdy mě i překvapuje, že mě občas někam zvou. Někdy taky nechápu: Kámoška, kterou nemají moc v lásce je nemocná, ale přesto jí jdou naštívit a pokecat, když já jsem nemocná nikdy nepřijdou, maximálně 1-2× a to skoro jen mi dát úkoly. Taky nechápu, možná je chyba ve mě, to už jsem se taky jdenou ptala, prý ne,já jsem v pohodě a všechno je v pohodě. Tak mi řekněte co teda ?... Chci aby kamarádctví nebylo o počtu přátel, ale o upřímném a opravdovém přátelství bez předtvářky.Kdyby se mi všechno tohle splnilo, už by můj život nudný nebyl, alespoň myslím =).  A teť konec stěžování, takhle to vypadá, že myslím jen na sebe a dělám ze sebe chudinku a to nechci =( . Teť popíšu můj den, pak usoudíme jestli je opravdu tak nudný.  Vstanu→ jdu na záchod → do koupalny → nasnídám se → Koupelna ( zuby, líčení) → oblíct → Škola ( pokec s kámoši, hodiny, občas zábavná přestávka) → Oběd → buď je odpoletka, nebo mám kroužek → doma → Počítač (blog, fb) → jesti je pátek tak úklid jesti ne tak → Úkoly → RBD → umejt → spát. Tak  takhle ve zkratce  to vypadá jako nuda, ale občas taky zajdu nakoupit, jen tak za mámou do salónu. Ale i přesto, je to trošičku nudnější, blbou náladu zaháním super filmíkem, který mě pobaví a dostanu inspiraci =)...........Hele SMSK: Ahoj Viky, nezašla by si  se mnou zítra na piknik ?... udělal bych něco dobrýho a ty vem deku a nějaký pití. Ostatní věci zajistím. Půjdeme do parku, na večer ukážuti svý oblíbený místo, budu se těšit Nik :-* ...... To je tak milý, piknyk, vždycky jsem chtěla jít s kluke na piknyk. Moc ráda, budu se těšit, tak sraz v parku a nebo před školou. Viky :-* ..... Sejdeme se před školou, uděláme si procházku s polu, těším se, hezký sny broučku :-* Nik :-* -..... Tobě taky hezký sny o mě :-*....Tak to nemá chybu, jo asi bych už měla jít spát, to je super, že jsem se mohla vyspovídat :DI když řekla bych vám toho víc, ale takhleto snad stačí... Snad ste mě pochopili, sem šťastná, že s rodičema je to v pohodě, teť mám úžasnýho kluka ( ještě spolu nechodíme, ale věta",, Chceš se mnou chodit je jen věta"), teť ještě vyřešit to tak trochu s  bráškou a najít tu úžasnou kámošku, že já jsem takovej snílek. Snad se mi nějakej ten hezký sen či představa jednou splní. UÁáÁÁ... zZzZ ... ZzZzzZ....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Violet Violet | Web | 6. dubna 2010 v 17:39 | Reagovat

děkuji

2 Elevanse // SB Elevanse // SB | Web | 6. dubna 2010 v 20:23 | Reagovat

Přečetla jsem si to celé :) Moc se mi líbí, že tvůj příběh není jenom děj, ale také i úvaha. Když jsem si tak četla tenhle díl, velmi často mi přišlo, jak když čtu tvůj deník. Skoro celé to zní tak jako kdyby to bylo z tvého života :) (obzvlášť ta 1. třetina). Je to jenom můj naivní výmysl, a nebo mám pravdu? :) Opravdu tenhle díl zní velmi věrohodně :)
Moc se ti povedl :**

3 Elevanse // SB Elevanse // SB | Web | 6. dubna 2010 v 20:37 | Reagovat

Aha :) Já to tušila ;) Tak na tom jsme docela dost podobně... Kluci, kámošky, rodina, brácha :D Tenhle článek, si myslím, vystihuje nás obě. Jednu věc ti kámo povím, jedinej člověk kterýmu můžeš ale plně důvěřovat jsi ty. A z toho je potřeba vycházet :) A kdyby ti bylo špatně a někdy ještě hůř, až dokonce nejhůř, tak je nejlepší se ze všeho vypovídat na blogu. Věř mi, už kolikrát mi to pomohlo :) Blog je prostě největší kámoš! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama