''Chci Být Stár'' - Konkurz {2 část}

14. března 2010 v 13:08 | -WeUn- |  ''Chi Být Stár''
Název: Chi být Stár
Kapitola: Konkurz (2 část)

Tahle část je o něco delší než ta první, tak se snad bdue líbit.
Kdo chce psát do tohohle článku reklamy tak piš Sem jinak mažu =)

Slyším ty 2 krásné hlasy. Nevím k čemu bych je přirovnala, snad bych je popsala takto, něco mezi hip-hopem a R'N'B', ale žádné stár by se nevyrovnali.,, Hej Niku, ty víš kdo to je ? ''. ,,Jo Elis a ten vedle ní to je asi její nový kluk. Byla tu i minule, ale měla chřipku nebo něco podobný a když začala zpívat bylo to hrozný. Nevzali jí, taky sem slyšel že začala chodit na kurzi zpěvu, aby byla nejlepší. Její táta je v porotě, o něm se říká, že je dost na své děti přísný a jde mu jen o slávu, ale zatím se ani on sám nijak neproslavil.'' ,, Takže asi bude Elis nadržovat, ale zpívá fak moc hezky, já to tu rovnou asi zabalím a pudu, protože jestli jsou tady všichni takový, tak nemám vůbec šanci. ,, Neboj, já tu budu stebou, myslím, že si o hodně hezčí a talentovanější, koukáti ti to z očí, navíc máš své kouzlo, které mě upoutalo, takže to určitě upoutá i porotu. ,, Ty seš tak strašně milej, myslela sem si, že kluci, kteří se dají na styl ''Šampón'', jsou namyšlený. Pár jsem takových potkala. Styl jim přerostl břez hlavu, už nebyli ani sami sebou, zajímali se jen o vzhled a o to kolik kdo má holek. Takových jako ty je jen málo =).'' Já vím, hodně holek si myslí, že takový kluci jsou jen sukničkáři, ale já tokový nejsem, mě nezáleží na vzhledu, ale hlavně na tom, jaká ta holka je, to mě vždy okouzlí. Hodili sme na sebe ještě pár úsměvů a šli jsem do zákulisí a pak hned na scénu. Cestou sem se srazila s Elis, páni ta na mě vyjela.,, Co děláš ty krávo, dávej bacha kam deš. Ječela na mě. ,, Kdy by si neměla tak kostnatej širokej zadek vešla by ses do uličky'' Křikla sem. Já si totiž nenechám nic líbit. Nik se jen smál a říkal ty si číslo, to neni možný. Bylo vidět, že porota je úplně utahaná, což mě dost deptá, pak mají takový divný a najivní keci. ,,Tak'' Řekl jeden z porodců, docela staroch asi tak 55. Nejdříve začneme iprovizací a to tancem. Pustíme zajímavou hudbu a vy se budete muset nějakaj pohybovat. My vás budeme pozorovat a hodnotit, až píseň zkončí, začneme se zpěvem.'' Pustili fakt bonbáckou píseň, začínala takovým tónem, kde vás hned napadne kroutit různými částmi těla, jako u břišních tanců, dalo by se říct, že to byla cigánská píseň. Šlo mi to docela dobře. Nejdříve jsem se postavila bokem a začala se celá třást nejdříve nohy, pak zadek, pak hruď a nakonec ruce.Potom sem přešla na kroucení pánve a nohou, potom jsem začala kroutit jenom horní částí těla ( trup) nakonec sem to zpojila, zapojila sem i to natřásání. Nik čuměl a jen se divil, jak to dokážu i ostatní se divili. Písníčka přešla do hip-hop stylu, začala sem se zas různě kroutit, zkoušela sem vlnu rukou a těla. vypadalo to, že se jim to líbí. Píseň zkončila, všichni začali nadšeně tleskat a něco si šuškali, koukali na mě, NA MĚ! Teť se seřaďte podle pořadí čísel a můžete začít zpívat vaší oblíbenou píseň. Dáme vám mikrofon, abychom věděli jak s ním umíte zacházet. Tak tohle sem si pamatovala, když nám to vysvětlovala učitelka na hudebku. Když se mikrofon drží dole opřený o bradu, zanemáto, že ta osoba zpívá na play-back kdežto, když má mikrofon zvednutý před pusou a kousek odstup, zpívá na živo. Sakra zapoměla sem co jsme chtěla zpívat. Ale ne, Nik už dozpíval, zněloto moc krásně. ,,Teť vy, ozývá se, jak se jmenujete ?'' ,, Vik, Viktorie Candie.''Sme na vás zvědavi, před chvilkou ste nás uchvátila, tak doufám, že i tímto nás nějak dostanete.'' Polk, au to bylo nějaké silné polknutí. Takže Vik, zpomeň si co si to chtěla zpívat ? Od Pink ?, Ne. Od HSM ? Ne. Zkusím od RBD, ty maj moc hezký písničky takže jak to začínalo ?. Jakara ve teo... Sakra neumim španělsky, či mexicky, zazpívám to tak jak sem rozuměla. Takže začala sem přesně tak. Prožívala sem to, protože u písniček se to má, aby ste je zaspívali dobře a s citem. Nakonec se ozval potlesk, jako u každýho člověka, který odzpíval. Na řadu přišla malá, roztomilá holka, začala zpívat. Bylo tak roztomilý, že sem se pořád usmívala jako debil. No nic. Další disciplína byla herecká. Měli jsem zas improvizovat, dostali sme za úkol udělat scénku v parku, kde nás napadl obří dinosaurus. Dostali sme 2 minuty na rozmyšlenou, kdo co bude dělat. Minule, když sem byla na konkurzu, nám role rozdali. Hrůza! Stejnak sem se nedostala, ani sem nechtěla. Fajn, takže já sem sladká Barbie, která jde se sladkým Kenem na procházku do parku. Hádejte, kdo je sladký Ken ?, Nik !!! Další 2 Kluci jsou dvouhlavý Dinosauři, ta malá holčička je moje malá zlobivá sestřička. Začínáme. ,,Přestaň Elizabat'' Ječím. Malá holčička řekla:, jo mimochodem jmenuje se Van.,, Když já chci do toho hračkářství, chi tu panenku s růžovejma šatičkama k tomu bílího jednorožce Ummm!!!'' Nik: ,, Elizabet nezlop!, chtěla si nejdřív do parku, krmit holubi, a teť zase do hračkářství. Za chvilku to zase bude pouť'' Elizabet: ,, Pouť ? Ona je tady někde pouť ? Viky půjdeme na Pouť jo ?'' Ne Elizabet, to se ti povedlo Niku.'' ,, Promiň Viky, stejnak je to jedno, protože asi bude pršet ňejak se zatáhlo.'' Elizabet: ''Jé co to je, když to vypadá jako přerostlá ještěrka s dvěma hlavama ?'' Já:,,Elizabet to je drak nebo dinosaurus, proč se ptáš ? '' ,, Protože to přesně za váma stojí'' Elizabet, ty cheš asi dostat co ?, lhát se nemá'' Elizabet: ,, Ale já nelžu Bééé'' Najednou se ozvalo UáááÁÁáuáá. A sakra Di-Di-Di-nosourus !!!!! Utíkejte ÁÁÁÁÁÁÁ. Tak konečně ta děsná cénka zkončila. Porota tleskala, bylo to dobrý moc dobrý. Četli nám naše hodnocení. Já sem byla z něho nadšená. Stálo tam : Myslíme si, že máš velké nápady velice bujnou fantazii. Ta písnička byla moc krásná, jen si myslíme, že některá slova ani z toho neexistují, ale to nevadí, protože pokud někdo tuhle písničku zná, tak si nikdo jiný než něho nevšimne, že ty slova jsou vymýsli. Zakrylo to velké procítění. Tanec byl ze všech nejlepší, umíš se dobře hejbat, nemyslím si, že ti nějaká choreografie bude dělat potíže a nakonec scénka byla úžasná. Aspoň tahle skupinka dětí nás dneska rozesmála v tom vašem úspěchu. Nik měl něco podobnýho. Hurá! konečně na čerstvim vzduchu, ještě než sme odešli z budovi Nik mě objal a políbil na tvář. Truchu jsem zrudla a jéje, nebylo to vidět ?.. Nik: ,, Tak kam pudem'' Já: ,, No já myslela, že už to zkončilo, že se pojede domů :D, ale můžeme někam zajít. Povyprávíš mi o sobě a o konkurzech a hlavně o tomhle konkurzu, jestli budou další kola a co se stane, když postoupím.'' Nik: ,, Jasně , takže projdeme Prahu nebo se nejdřív půjdeme najíst ?'' Nejdřív najíst a pak až Praha.'' ,,Fajn, támhle o dvě ulice dál je skvělá francouzká kavárna dáme si tam pohár nebo palačinka a horkou čokoládu'' ,, Tak fajn dem.'' Páni chytl mě za ruku, dyť se známe skoro necelý den, ale já bejt jím tak bych to asi taky udělala......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elevanse -> Twé aFFísko***** Elevanse -> Twé aFFísko***** | Web | 14. března 2010 v 20:49 | Reagovat

S tou scénkou - to mně rozesmálo :D
A ke konci... Jak romantickéé :)
Šup s dalším dílem! :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama